Demokracie,
kterou loni na jaře nastolili trubci a dělnice ve včelích úlech,
když svrhli včelí královny (takzvané včelí jaro), nenese své
ovoce. Ve všech úlech sice vládnou řádně zvolení zástupci,
ale ti se mezi sebou hádají, rozkrádají plástve a na výrobu
medu kašlou. Úly tak chátrají, zadlužují se, žijí z loňských
dotací EU a čekají na vstup strategického partnera, který v nich
znovu zavede pořádek. Zájem o koupi většinového podílu ale
zatím projevilo jen několik medojedů a medvědů.
O osud
vyrabovaných úlů se v současnosti přestávají zajímat i
Spojené státy a Evropská unie, které dřív pády diktatur
včelích královen vítaly. Nadnárodní korporace už zároveň
rozjíždějí výrobu syntetického medu, který se prý chuťově
od toho přírodního prakticky neliší, akorát je třikrát
dražší. Jeho žlutou barvu nahrazuje extrakt z řepky olejné,
sladkost aspartam a vazkost škrob.
Vyspělé
státy ještě musejí najít způsob, jak zajistit opylování
květů. Včelí dělnice už totiž tak zlenivěly, že nedokáží
vzlétnout a ke květům se přemisťují jenom pěšky. „Přece se
nepředřeme, když máme demokracii,“ hájí svá práva jedna z
nich. Než taková včela stihne vylézt na strom, květy odkvetou.
Protože se problému ujala OSN, můžeme jeho řešení očekávat
nejdříve za dvacet let. Včely zatím bude dotovat EU, která neví,
co s penězi.
Jedna z obviněných včelích královen, která čeká za mřížemi na soudní proces. |
růžičko, ty jsi zvíře... :o))))
OdpovědětVymazatTo je blábol hodný komoušů. Čest soudruhu.
Vymazat