Pošťačky doručují zásilky v chodících reklamách

I. Mravinac nesouhlasí.

Pryč jsou časy, kdy každá poštovní doručovatelka musela denně nasmlouvat 15 nových klientů Poštovní spořitelny a 10 životních pojistek a prodat 15 krabiček cigaret a 50 prezervativů. Dnes už jí nesplněním těchto norem nehrozí okamžitá výpověď. Musí být ovšem ochotna celý den doručovat zásilky v chodící reklamě. Pokud se ale odmítne převléci za almaru, láhev či pivní sud, letí z práce na hodinu.

Mluvčí České pošty Ivo Mravinac převlečený za láhev piva takové praktiky popírá: „Ano, neukázněná doručovatelka dostane zpravidla na hodinu výpověď, ale protože je to výpověď hodinová, tak za hodinu se může opět do práce vrátit, když bude hodná.“

Poštovní doručovatelky se v chodících reklamách cítí dobře.

Samotným poštovním doručovatelkám chodící reklamy vesměs nevadí. „Je to rozhodně lepší, než kdybych musela propagovat sexy spodní prádlo jako loni a předloni. To jsme dokonce nesměly mít na sobě ani boty. Když jsem v mrazu přebíhala od baráku k baráku, kouřilo se ze mě jako z malešické spalovny,“ říká s úlevou pošťačka převlečená za pizzu.

„Já jsem teď naprosto spokojená,“ chrochtá blahem další doručovatelka. „V převleku za vteřinové lepidlo mi lidé nevidí do obličeje, takže se můžu tajně smát, když jim doručuji obsílku od soudu nebo od policie.“

Pošťačka převlečená za zvíře může ovšem dopadnout špatně.

Babiš si podmaňuje novináře tělocvikem

Babiš a jeho rozcvička pro novináře.

Všichni novináři, kteří pracují pro Andreje Babiše, shodně prohlašují, že je magnát nechává psát naprosto svobodně a bez jakékoliv cenzury, akorát za články, které se mu nelíbí, nahání pisálky do tělocvičny a tam jim pak dává pořádně do těla.

„Dnes je naprosto běžné, že zaměstnavatel organizuje firemní rozcvičky, aby jeho zaměstnanci byli v dobré kondici. Navíc já osobně cvičím s nimi a často i předcvičuji,“ bagatelizuje problém Andrej Babiš a zároveň se ptá na jméno noviná

Redaktoři často přicházejí v tělocvičně o zbytky důstojnosti.

ře, který ho napráskal. 

„Jestli tohle je rozcvička, pak s velmi individuálním programem,“ stěžuje si blíže nejmenovaný komentátor MF Dnes, který si ve svém článku dovolil zpochybnit reálnost Babišových slibů, a kupodivu pokračuje: „Zatímco kolegové z ekonomické redakce dělali akorát deset dřepů, já musel odcvičit celou sestavu na bradlech a k tomu skákat přes koně nadél.“

Kritička to schytala za recenzi filmu.

Z velmi unavené vedoucí kulturní redakce jsme vypáčili akorát jedinou větu: „Nesnáším gymnastiku!“ V tělocvičně to totiž schytala za recenzi filmu Dědictví aneb Kurva se neříká.

S rozcvičkami je spokojen pouze jistý elév z Lidových novin, kterému Babiš naordinoval žabáky, i když dotyčný rád a často šplhá. Možná právě proto. Ostatní redaktory každodenní návštěva tělocvičny popouzí, ale nikdo není ochoten to veřejně přiznat. Mlčí dokonce i nejmenovaná šéfredaktorka, která musí každý den preventivně cvičit prostná se stuhou.

Osvobozena od tělocviku je akorát redaktorka, která napsala, že Karel Schwarzenberg ustupuje do Kalouskova pozadí.

Domácí redakce MF Dnes musela 5 hodin vyklusávat na místě za příliš dlouhý článek o ODS.

Evropská unie zakáže brambory

Vedle akátů zvoní v Evropě umíráček i bramborám. Marně Jan Zahradil mával na schůzi Evropského parlamentu bramborovými plackami jako typicky českým jídlem. Zbytečně Libor Rouček a Richard Falbr navařili 740 hektolitrů bramboračky, aby bruselským úředníkům dali ochutnat českou specialitu. Evropský parlament nakonec brambory stejně doporučil zakázat. Nepomohla ani bramborová medaile, kterou schválně vyhrál Edvard Kožušník na Tour de France.

„Brambory k nám násilím zavlekli z Ameriky podobně jako hranolky, mandelinku bramborovou, Marilyn Monroe nebo Kačera Donalda. Uvědomme si laskavě, že kromě hlíz jsou celé jedovaté. S tímto nepůvodním invazním druhem jsme tudíž zatočili právem,“ tvrdí předseda Evropského parlamentu Martin Schultz.

Potravinový inspektor pomůže EU s kampaní.

„Brambory nás počátkem 19. století zachránily před hladomorem. Zachránit nás můžou i nyní, kdy se díky Bruselu chystá hladomor další. Zakázat je může jedině úplný debil,“ běsní botanik Vilém Pšenička a cpe se přitom posledními hranolky legálně usmaženými z českých brambor.

„Zákazníci o své oblíbené bramborové pochoutky samozřejmě nepřijdou,“ dušuje se eurokomisařka Viviane Redingová, která rozumí prakticky všemu a navíc je posedlá spravedlností. „Brambory budeme do Evropy dovážet a to ve všech formách. Ujišťuji vás, že se neprodraží. Například takové peruánské bramborové lupínky vyjdou na pouhých 24 euro. To je pro průměrného europoslance pakatel.“

Zákaz pěstování brambor začne v EU platit od letošního dubna. V březnu spustí Brusel propagační kampaň za 90 milionů euro.

Podle posledních průzkumů se obyvatelé Česka svých brambor stejně nevzdají, i když jim bude hrozit kriminál a násilné předčítání Lisabonské smlouvy. Již nyní některé pěstírny marihuany přecházejí právě na brambory, protože jejich cena má podle analytiků prudce stoupnout.

Ve frontě na poslední brambory se objevil i Stanislav Gross.