Vědci vyšlechtili jablko s přidanými éčky

Ing. Krocan vyvíjel jablko už od  60. let

Éra červivých, kyselých, shnilých a strupovitých jablek pomalu končí. V chemičce Syntetix našli způsob, jak donutit jabloň, aby do svých plodů vstřebávala emulgátory, které už tak důvěrně známe prakticky ze všech potravin.
„Podařilo se nám vyrobit krásné, veliké a sladké jablko bez slupky a jadřince,“ chlubí se vedoucí tamních chemiků Ing. Jindřich Krocan, který už dostal Nobelovu cenu míru za recept na šunku bez šunky, a sebevědomě pokračuje: „Také alergici, kterým dřív dělala jablka potíže, se už nemusejí ničeho obávat. Pokud tedy nejsou alergičtí na glutamát sodný, kyselinu benzoovou, dusitan sodný, difosforečnany, fosforečnany sodné, Beta-karoten a extrakt z mrkve.“
Jedno takové jablko, které váží přibližně kilogram a má tvar krychle, obsahuje tolik vitamínu C jako sto skutečných citrónů. Denně smí člověk sníst pouze jeden kus, jinak mu může za ušima vyrašit tráva. Lidem, kteří se těmito jablky předávkují, hrozí též arytmie, mrtvice a exekuce. V případě úmrtí nesmějí být dva měsíce po intoxikaci zpopelněni, jinak může dojít k explozi.
Pomineme-li však tyto drobnosti, je Krocanovo jablko naprosto neškodné. Trvanlivost má pět let a vyhodit se smí pouze do kontejneru s nebezpečným odpadem. Protože je jeho cena nízká, prodávat ho chtějí všechny tuzemské řetězce. Své místo na regálu si však najde i v každé dobré drogérii.

Během vývoje jablka s éčky neměli vědci na růžích ustláno.

Ne každému pravidelná konzumace Krocanova jablka svědčí.