Vědci z amerického Detroitu mají po dvacetiletém
bádání jasno: Čichové buňky jsou za určitých podmínek
schopné vstřebávat energii do organismu.
„Osmdesátkrát za sebou jsme nechali týden hladovět
2300 lidí,“ netají se fakty ředitel tamního Institutu správné
životosprávy Michael Abraham a pokračuje: „Zatímco 1150 z nich
nepřijímalo potravu na čistém horském vzduchu, druhá polovina
hladověla v kuchyních fastfoodů a školních jídelen. První
skupina figurantů zhubla v průměru o 1300 gramů. To nás ani
nepřekvapilo. Ovšem druhá skupina byla průměrně lehčí jen o
400 gramů!“
Detroitští vědci se proto domnívají, že strádající
lidský organismus je schopen vstřebávat nosem levitující buňky
potravin. A nacházejí kladnou odezvu i mezi prostými Američany.
 |
| Velký nos může způsobovat obezitu. |
„Jako servírka jsem prakticky vůbec nemusela jíst a
stejně mi kalhoty byly pořád veliký, i když náš kuchař šidil,
kde se dalo,“ svěřuje se Karen Streetová z Los Angeles. „Ale
od té doby, co mě vyhodili z práce, už bez jídla opravdu hubnu,
i když nechci.“
„Konečně vím, proč se mi jako diabetikovi vždycky
udělá špatně, když si zajdu do cukrárny jenom na neslazené
kafe,“ drží se za hlavu Ibrahim Zavara z Chicaga. „Asi zavolám
svému právníkovi.“
„Kdo drží dietu, neměl by vůbec vstupovat do kuchyně nebo
do restaurace, kde se smaží a vaří těžká jídla, nebo by tam aspoň neměl dýchat nosem,“ radí dietoložka Barbra Bickinová.
A Michael Abraham ještě přidává neradostnou
perličku: „Z rozborů krve a míšního moku figurantů jsme
zjistili, že čichem člověk vstřebává především tuky, cukry,
prach, nikotin a polychlorované bifenyly, vitamíny a vláknina
kolem něj jenom přeletí, i když fouká vítr.“
 |
| Američtí figuranti před pokusem (vlevo) a po pokusu (vpravo). |
Žádné komentáře:
Okomentovat