„Bylo to tak dojemné,“ utrousí chvějícím se
hlasem, když si vzpomene, jak jí herci Národního divadla dávali
hobla o železnou oponu. Ti si pak na počest hereččiny kandidatury
upravili večerní představení, aby bylo více laskavější a
vlídnější, takže Othello Desdemonu nakonec neuškrtil. „Ano,
byla to malá změna. Ale někdy člověk musí trochu lhát, aby
mohla zvítězit pravda,“ přiznává hereččin kolega Jan Kačer.
„Lidem chybí prezident, který se bude dojímat nad
jejich osudem, který je zahrne něhou,“ vysvětluje herečka smysl
svého případného prezidentování a vzápětí se ptá: „Kdy
ministři a poslanci naposled plakali? Kdy je dojal osud jejich
voličů? Nikdy! To je samo o sobě k pláči. Tady najdu uplatnění.
Naopak humor není moje silná stránka, protože jen dehonestuje vše
vážné a šlechetné.“
A jakou kampaň před prezidentskými volbami Fischerová
chystá? „Žádnou. Lidé mě znají. Zrovna včera mi jeden muž
řekl: Ta nám tu ještě chyběla. Za peníze, které dostanu na
kampaň, koupím hračky pro hladovějící africké děti,“ dodá
ještě, načež ji dojme moucha v pavučině.
Žádné komentáře:
Okomentovat