 |
| Jeden z prvních udušených aitivistů. |
Akce, která
měla bít na poplach kvůli neutěšenému stavu životního
prostředí, se záhy proměnila v jatka. 1265 aktivistů, kteří se
řídili pokyny pořadatelů, přišlo o život následkem nedostatku
kyslíku v krvi.
„Kyslíku
ubývá. Každý člověk ho denně spotřebuje obrovské množství.
V rámci našeho happeningu jsme chtěli, aby všichni lidé, kteří to myslí s osudem naší Země opravdu vážně, na
deset minut zadrželi dech,“ vysvětluje pořadatel akce a
ekologický aktivista Bohumil Květena, který má ruce a nohy samý
svrab, protože se řídí heslem „Žij a nechej žít“, a
pokorně přiznává: „Nenapadlo nás, že někteří lidé se
můžou udusit.“
 |
| Mrtvoly hned odnášela policie. |
Pozůstalým
Květena vzkazuje upřímnou soustrast a o udušených aktivistech
mluví s láskou a s obdivem: „Jsou to ti nejlepší ochránci
přírody na světě. Svými toxickými těly už nadále nebudou
zatěžovat naši biosféru.“ On sám prý přežil happening jen díky
pravidelnému tréninku na Maledivách, kam třikrát ročně odlétá
za potápěním. „Krom toho jsem se pětkrát tajně nadechl, ale
to tam nepište.“
Projekt Deset
minut bez dechu, na který přispěla Evropská unie částkou 105
milionů euro, měl podle ekologických aktivistů i tak smysl.
Louka, kterou pravidelně monitorují, se prý po akci celá
zazelenala. Názor botanika Karla Kořena, že za to může jaro,
rezolutně odmítají.
 |
| Někteří aktivisté ještě při zadrženém dechu objímali stromy. |
Žádné komentáře:
Okomentovat