Evropská unie zakáže brambory

Vedle akátů zvoní v Evropě umíráček i bramborám. Marně Jan Zahradil mával na schůzi Evropského parlamentu bramborovými plackami jako typicky českým jídlem. Zbytečně Libor Rouček a Richard Falbr navařili 740 hektolitrů bramboračky, aby bruselským úředníkům dali ochutnat českou specialitu. Evropský parlament nakonec brambory stejně doporučil zakázat. Nepomohla ani bramborová medaile, kterou schválně vyhrál Edvard Kožušník na Tour de France.

„Brambory k nám násilím zavlekli z Ameriky podobně jako hranolky, mandelinku bramborovou, Marilyn Monroe nebo Kačera Donalda. Uvědomme si laskavě, že kromě hlíz jsou celé jedovaté. S tímto nepůvodním invazním druhem jsme tudíž zatočili právem,“ tvrdí předseda Evropského parlamentu Martin Schultz.

Potravinový inspektor pomůže EU s kampaní.

„Brambory nás počátkem 19. století zachránily před hladomorem. Zachránit nás můžou i nyní, kdy se díky Bruselu chystá hladomor další. Zakázat je může jedině úplný debil,“ běsní botanik Vilém Pšenička a cpe se přitom posledními hranolky legálně usmaženými z českých brambor.

„Zákazníci o své oblíbené bramborové pochoutky samozřejmě nepřijdou,“ dušuje se eurokomisařka Viviane Redingová, která rozumí prakticky všemu a navíc je posedlá spravedlností. „Brambory budeme do Evropy dovážet a to ve všech formách. Ujišťuji vás, že se neprodraží. Například takové peruánské bramborové lupínky vyjdou na pouhých 24 euro. To je pro průměrného europoslance pakatel.“

Zákaz pěstování brambor začne v EU platit od letošního dubna. V březnu spustí Brusel propagační kampaň za 90 milionů euro.

Podle posledních průzkumů se obyvatelé Česka svých brambor stejně nevzdají, i když jim bude hrozit kriminál a násilné předčítání Lisabonské smlouvy. Již nyní některé pěstírny marihuany přecházejí právě na brambory, protože jejich cena má podle analytiků prudce stoupnout.

Ve frontě na poslední brambory se objevil i Stanislav Gross.

Církev bude opět prodávat odpustky

Vaše hříchy na naše bedra.

Vrací se nejen Kuky nebo Lassie, ale také majetek církvím, i když horko těžko. Aby duchovní měli už teď dostatek prostředků, začnou opět po letech prodávat odpustky.
Jejich cenu ještě arcibiskup Duka nestanovil, ale už teď se šušká, že bude nekřesťanská. „V našem oboru nemáme konkurenci,“ hájí Duka cenovou politiku církve a dodává: „Zbavovat lidi špatného svědomí zadarmo by bylo nespravedlivé.“
Podle většiny námi oslovených sociologů si ale odpustky nikdo nekoupí. „Normální lidé na ně nebudou mít. A zločinci, politici a úředníci? Co by s nimi dělali, když žádné svědomí nemají? Ježíš je pro ně akorát nadávka,“ domnívá se například Šikla Jiřinová.
„Odpustky na trhu už dávno jsou, ale místo církve je prodávají někteří soudci,“ tvrdí navíc vysoce postavený policista, který si nepřál uvést své jméno, protože mu je i přes vládní reformy život milý.
Zdá se, že i církev cítí riziko svého podnikání. Pro jistotu totiž rozjíždí i prodej oplatek a balené svěcené vody.

Stanislav Gross o nákupu odpustků zatím neuvažuje.

Po homosexuálech budou pochodovat Prahou i politici

Tak ostře kdysi líbal Gorbačov.

Také politici se domnívají, že jsou u nás utlačovanou menšinou, které jsou upírána její práva, a proto i oni vyrazí na svůj pochod Prahou.

„Lidé si přede mnou kryjí kapsy, jako kdybych já byl nějakej zloděj. To je jasná diskriminace,“ stěžuje si prezident Václav Klaus, který už svou účast ztvrdil písemně svým novým australským perem. Pochodovat hodlá i ministr obrany Alexandr Vondra, který se zase cítí utlačován kvůli kauze ProMoPro. „Kdybych ty stovky milionů neutratil, musel bych je vyhodit,“ hájí sám sebe. Do průvodu vyrazí i bývalý premiér Stanislav Gross, který před lety zázračně zbohatl. Vadí mu totiž závist. „Lidi politikům nepřejí. To myslím upřímně,“ přiznává. Nečekaně si mezi protestující politiky odskočí i komunistický boss Vojtěch Filip, kterému se nelíbí, že zcela zmizely státnické polibky. „Se svými soudruhy budeme rozdávat pusy na všechny strany. Když se můžou líbat homosexuálové, proč ne my?“ ptá se laškovně Filip.

Aby politici dali v průvodu najevo, že nemají co skrývat, hodlají pochodovat jenom ve spodním prádle. To se nelíbí majitelům restaurací, kolem kterých protestní pochod povede. „Tuhle nám kolem zahrádky pochodovali polonazí ochránci zvířat. Lidem při pohledu na ty špeky přešla chuť k jídlu. Až uvidí obnažené politiky, začnou rovnou zvracet,“ vysvětluje svůj postoj jeden z nich. Majitelé pouličních krámků nic nevysvětlují a rovnou zabedňují výlohy.

Bývávalo. Láska z politiky vymizela.

Fotky z ložnice se bohužel nedochovaly.

Vedle plomb budou zdarma i plastické operace

Koaliční lídři se dohodli, že vedle amalgamových plomb nebudou muset pacienti platit ani za plastické operace svého obličeje. „V naší zemi je spousta lidí, kteří kvůli své trestné činnosti potřebují změnit svůj vzhled, aby je lidi nepoznali a neudali na policii. Proč by za to měli utrácet své těžce vydělané peníze?“ ptá se Alexandr Vondra řečený Saša a Vít Bárta se přidává: „Například já mám všechny své peníze rozpůjčované. To mám kvůli tomu chodit kanálama?“ Stejně pozitivně přijali rozhodnutí i Viktor Kožený, Stanislav Gross, Radovan Krejčíř a Pavel Drobil.

Plastičtí chirurgové ale nejsou nadšeni. „Ve všech zemích, kde tohle zavedli, začali lékaři plastiku šíleně odbývat,“ vysvětluje MUDr. Karel Okál a jako důkaz nám předhazuje několik fotografií. I on zná z praxe pár odfláknutých operací. Dobře nezaplacený plastik je prý schopen i přišít ucho boltcem nahoru nebo prohodit obočí s řasami. Vybavuje si i pacientku, které lékař omylem implantoval na obličej prasečí kůži. Dotyčné teď místo vousů rostou štětiny, které vždycky ráno před holením musí spařit jako na zabíjačce.

Obyčejní lidé plastické operace nepotřebují. „Když přijdu večer domů po celodenní dřině, tak jsem stejně tak utahaná, že mě ani vlastní děti nepoznávají,“ říká Petra Králová. „Škoda že se toho nedožil Michael Jackson,“ smutní jeho fanynka Anna Kolohnátová.

Vláda prodá nepotřebný státní majetek

Ministři předběžně souhlasili s prodejem Lobkovického paláce. Obdržené peníze by měly vystačit na stavbu 20 mateřských školek nebo na jeden metr nové dálnice. „Další prodej státního majetku na sebe nenechá dlouho čekat,“ slibuje ministr financí Miroslav Kalousek a rovnou nás zve na dražbu opony Národního divadla. „Diváci chodí do divadla na představení, ne kvůli oponě,“ zdůvodňuje prodej. „První opona od Františka Ženíška shořela v roce 1881. Proč se nezbavit i té od Hynaise, než také lehne popelem?“ Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek navrhuje zbavit se i železné opony, kterou považuje po Sametové revoluci za přežitek, i když se vystavuje riziku, že bude označen za pravdoláskaře. Podle něj patří do sběru, stejně jako Petřínská rozhledna, která stejně jenom hyzdí Prahu, jak napsal Neruda. Předseda vlády Petr Nečas chce prodat Karlův most. „Prakticky nemá žádný význam, protože se po něm nedá jezdit. Navíc je postaven z velkých kvádrů, které k sobě naši naivní předci lepili maltou z vajec, takže půjde snadno rozebrat,“ zdůvodňuje svůj návrh. To Radek John, který už s vládou nemá nic společného a kolem ministrů se jenom tak motá, navrhuje prodat korunovační klenoty. „Stejně už se nenosí,“ dodává na vysvětlenou. Vláda hodlá prodat i všechny hrady a zámky. O Žebrák už projevil zájem Stanislav Gross. „Chci tak vzdát hold svým sociálně demokratickým kořenům,“ vysvětluje své počínání bývalý politik, který si dnes klidně může dovolit i Konopiště. Kritiku opozice, že vláda rozprodává národní kulturní dědictví, aby se sama nakapsovala, dřív než skončí v propadlišti dějin, premiér Nečas striktně odmítá: „Za čistotu prodeje bude ručit již osvědčený Martin Knetig. To hovoří za vše.“

Korunovační klenoty se už stejně nenosí.