BIS naváděla voliče k urnám pomocí tance letkiss

Nebozí voliči míří do volební místnosti.

Agenti Bezpečnostní informační služby se aktivně zapojili do boje za vyšší volební účast. Přiznal to sám ministr vnitra Milan Chovanec poté, co jsme mu pohrozili, že zveřejníme indiskrétní fotografii, na které je ještě obézní.

Tajní agenti BIS měli za úkol vmísit se do kolektivu a vyprovokovat tanec letkiss, při kterém lidé tvoří hada, drží se za ramena, zvedají nohy do rytmu a postupují ve směru udaném vůdčí osobou, tedy v tomto případě agentem BIS. „Pověřili jsme naše lidi, aby takto navedli voliče k nejbližší volební místnosti,“ připouští Chovanec.

„Zrovna jsem nakupovala v supermarketu, když tu vtrhl dovnitř takový veselý pán a všechny nás roztančil,“ svěřuje se Anna K. „Nakonec jsme udělali hada a bez placení namířili do školy, kde zrovna probíhaly volby. Tak jsem si taky odskočila za plentu.“

Nejdůležitější bylo dostat k urnám prvovoliče.

„Asi tři hodiny na nás v hospodě křičel nějakej jouda, že prej kdo neskáče, není Čech,“ vzpomíná si Petr B. na páteční večer. „Nejdřív jsme mu asi šestkrát dali přes držku a rozbili o něj tři půllitry, ale pak nám koupil panáky a my vyměkli. Utvořili jsme hada a pod jeho vedením doskákali až do obecního úřadu rovnou k volebním urnám.“

Uměle vyhnaná volební účast leží v žaludku některým euroskeptikům. „Je to zneužití tance. Hned zítra podávám žalobu na ministra Chovance,“ nechal se slyšet jeden z nich. „Je to nevychovanec,“ vzkázal mu na to ministr.

Takto mnozí voliči doskákali až k volebním urnám:

 

Řecko prodá Krétu Číně, aby mohlo splatit dluh

Nový řecký premiér Alexis Tsipras se chystá zaplácnout dluh země prodejem největšího řeckého ostrova za 340 miliard euro bez DPH a bohužel i bez mandátu voličů. „Jsem si vědom toho, že některým Řekům se transakce nebude líbit, hlavně Kreténům, ale pokud nechceme, aby si nás imperialisté rozebrali mezi sebou na náhradní díly, nemáme jinou možnost,“ vysvětlil Tsipras ve svém projevu na hoře Olymp oděný pouze do prostěradla s razítkem athénské nemocnice a k tomu si neodpustil malý rýpanec: „Kréta stejně leží moc daleko od normálního Řecka, ani poštu se tam vozit nevyplatí. Ano, jsou tam i nějaké památky a obstojné pláže, ale těch máme dost i jinde.“

„Nejsme žádní Kreténi, ale Kréťané!“ obul se do komunistického premiéra jeden z obyvatel Kréty, který na ostrově vlastní tři dobře prosperující hotely, a připustil, že jeho rodina má strach: „Po volbách jsme se báli, že nás ten bolševik zestátní, ale tohle je ještě horší.“

Čína, která ostrov kupuje, se snaží stávající obyvatele uklidnit. „Samozřejmě můžou na Krétě zůstat, nikam je nevyháníme, ale nesmí lenošit a do ničeho kafrat,“ prohlašuje mluvčí čínské vlády Syn Či Tchán a dodává: „Pokud budou ochotni pracovat za třetinovou mzdu a čínsky chválit své nadřízené i představitele, z Kréty je zatím nikdo do moře neodsune.“

Čínská vláda se už zavázala, že Krétu bude používat výhradně jen k mírovým účelům, pokud ústřední výbor nerozhodne jinak. Zatím není jasné, jestli na ostrově vznikne rekreační středisko pro čínské komunisty nebo průmyslová zóna a mezisklad pašované elektroniky a padělaného textilu.

Čína hodlá zaplatit za Krétu kartou. Podle bankovních zdrojů si už u svého účtu zvýšila limit pro tyto transakce. Řecká strana souhlasí jen pod podmínkou, že poplatek bance za nadměrný vklad uhradí kupující.

Číňani už mezi sebou vybírají pracovníky, kteří odjedou vyrábět na Krétu.

EU chystá sankce proti Islandu

Brusel odmítá dál nečinně přihlížet sílící hrozbě ze severozápadu. Poslední události na Islandu prý totiž jasně svědčí o tom, že tento ostrovní stát v brzké době ohrozí letecký provoz nad celou Evropou.

I když islandští představitelé již několikrát deklarovali svou připravenost uchovat evropské nebe otevřené, pozorovatelé OBSE tvrdí něco jiného. „Zaregistrovali jsme přesun padesáti miliónů metrů krychlových magmatu od sopky Bárdarbungy k sopce Askja, která je schopná v brzké době mohutně explodovat,“ varuje jeden z nich, Umbu Bongo z Nigérie.

I když Island odmítá nést odpovědnost za jakékoli vulkanické změny na svém území, které má prý plně v moci příroda, představitelům EU to nestačí. „Musíme dát jasně najevo, že EU si nikdo jako rukojmí brát nebude!“ hřímá předseda Evropské komise José Manuel Durão Barroso, který už jako maoista a komunista uměl pouštět hrůzu. „Vymlouvat se na přírodu je velké pokrytectví,“ domnívá se zas prezident EU Van Rompuy.

Pokud sopka opravdu bouchne, zakáže EU dovoz veškerých islandských rybích produktů.

EU se chystá zakázat volný sběr hub

Časy, kdy si houbaři odnášeli z lesa kromě klíšťat i houby dle vlastního výběru, se zvolna naplňují. Bruselským úředníkům vadí, že se v lese zcela volně vyskytují i neoznačené jedovaté plodnice, které představují smrtelné nebezpečí, a proto chtějí volný sběr hub úplně zakázat.

„V Evropské unii platí pravidlo, že u každé potraviny musí být uvedeno čitelným písmem i její složení, hmotnost a datum doporučené spotřeby. U pultového zboží tyto informace poskytuje na požádání prodavačka. Ale koho má požádat o poučení nebohý houbař, když uprostřed hlubokého lesa narazí na muchomůrku tygrovanou? Tyto údaje si musí shánět u mykologů zcela sám! Ale ani pak se nedozví, jestli například hřib dubový obsahuje glutamát sodný. Něco takového je v moderní Evropě naprosto nepřípustné,“ čertí se eurokomisařka Viviane

Houbařům už zůstanou jenom fotky.

Redingová.

„Jenom dement sbírá houby, které nezná. A pokud přesto váhá, může se podívat do atlasu hub,“ oponuje jí Karel Lohnický, který už houbaří 49 let a ještě se ani jednou neotrávil. Ale není mu to nic platné.

Redingová uznává, že majitele lesů nemůže nikdo nutit, aby zdarma běhali před rozbřeskem po lesích a houby označovali etiketami. „Ale bylo by to nejčistší řešení,“ připouští však zároveň a dodává: „Já sama navrhovala zavést takzvaný houbařský lístek, něco jako rybářský lístek u rybářů. Každý houbař by si ho musel koupit. Pak by nám majitelé lesů značkovali plodnice za peníze. Ale byla jsem přehlasována.“

Houbař Lohniský bere bruselský zákaz s humorem: „Vlastně se nic nezmění. Stejně jsem vždycky našel v lese houby.“

Na zákaz houbaření se těší akorát dědeček Hříbeček.

Evropská unie zakáže brambory

Vedle akátů zvoní v Evropě umíráček i bramborám. Marně Jan Zahradil mával na schůzi Evropského parlamentu bramborovými plackami jako typicky českým jídlem. Zbytečně Libor Rouček a Richard Falbr navařili 740 hektolitrů bramboračky, aby bruselským úředníkům dali ochutnat českou specialitu. Evropský parlament nakonec brambory stejně doporučil zakázat. Nepomohla ani bramborová medaile, kterou schválně vyhrál Edvard Kožušník na Tour de France.

„Brambory k nám násilím zavlekli z Ameriky podobně jako hranolky, mandelinku bramborovou, Marilyn Monroe nebo Kačera Donalda. Uvědomme si laskavě, že kromě hlíz jsou celé jedovaté. S tímto nepůvodním invazním druhem jsme tudíž zatočili právem,“ tvrdí předseda Evropského parlamentu Martin Schultz.

Potravinový inspektor pomůže EU s kampaní.

„Brambory nás počátkem 19. století zachránily před hladomorem. Zachránit nás můžou i nyní, kdy se díky Bruselu chystá hladomor další. Zakázat je může jedině úplný debil,“ běsní botanik Vilém Pšenička a cpe se přitom posledními hranolky legálně usmaženými z českých brambor.

„Zákazníci o své oblíbené bramborové pochoutky samozřejmě nepřijdou,“ dušuje se eurokomisařka Viviane Redingová, která rozumí prakticky všemu a navíc je posedlá spravedlností. „Brambory budeme do Evropy dovážet a to ve všech formách. Ujišťuji vás, že se neprodraží. Například takové peruánské bramborové lupínky vyjdou na pouhých 24 euro. To je pro průměrného europoslance pakatel.“

Zákaz pěstování brambor začne v EU platit od letošního dubna. V březnu spustí Brusel propagační kampaň za 90 milionů euro.

Podle posledních průzkumů se obyvatelé Česka svých brambor stejně nevzdají, i když jim bude hrozit kriminál a násilné předčítání Lisabonské smlouvy. Již nyní některé pěstírny marihuany přecházejí právě na brambory, protože jejich cena má podle analytiků prudce stoupnout.

Ve frontě na poslední brambory se objevil i Stanislav Gross.

Litevci se porvali u vánočního stromku kvůli EU

Litevská rodina z Vilniusu si vyzkoušela v praxi, co se stane, když otec a matka ponesou jména rodič I a rodič II, jak káže nový litevský slabikář poplatný EU. S nápadem přišla matka Dalia K. při zdobení vánočního stromečku. Její manžel Valdas K. proti tomu nic nenamítal až do chvíle, kdy se Dalia označila za rodiče I, teda za jedničku. Valdas něco takového odmítl a jedničkou označil sám sebe s odůvodněním, že živí celou rodinu. To zase neskousla Dalia, rozlítila se, svého muže označila za sexistu, který se nezaslouží žít v EU, a kopla ho do holeně. Během několika vteřin se už manželé rvali pod stromečkem jako koně.

„Rozváleli mi všechny dárky,“ přiznal jejich osmiletý syn Andrius, který bitvu musel sledovat.

Od sebe je odtrhli až rodiče obou manželů. Když však Dalia označila za trojku svou matkou a Valdasovým rodičům řekla do očí, že mají maximálně na pětku a šestku, bitka se rozpoutala nanovo. To už se rvali úplně všichni. Andrius na ně musel zavolat policii.

Viviane Redingová

„Dalia je úplně blbá,“ řekl nám muž z jejich sousedství, který si nepřál být jmenován. „Miluje EU a chce se odstěhovat do Bruselu. Přitom nikdy nic nedělala, doposud se jí ještě ani nepodařilo najít ve městě úřad práce. Zatím zvládla akorát drezůru psů, ale jenom jako pes. Nedivte se proto, že má tak hloupé nápady.“

Podle posledních zpráv se Dalii K. skutečně splní sen. Vyhlídla si ji totiž eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. „Lidi jako je Dalia tu v Bruselu přesně potřebujeme,“ nechala se slyšet, „jsou nekomplikovaní, oddaní a zapálení pro věc.“

Brusel vyzval Prahu, ať strhne Hladovou zeď

Andrula Vassiliuová

Bourat nebudou jenom Slováci. Evropská komise vyzvala Českou republiku, ať do večera strhne Hladovou zeď, nebo uvidí. „Stavby tohoto typu se neslučují s hodnotami Evropské unie, protože segregují obyvatele na ty před zdí a na ty za zdí, případně i pod zdí, pokud při stavbě spadl někdo do betonu. Stěny, které rozdělují území, propagují xenofobii a rasismus,“ rozčílila se Andrula Vassiliuová, která má v EU na starosti výchovu a kulturu, a ještě si přisadila: „Zeď se navíc svým názvem posmívá všem lidem, kteří ve světě trpí hladem a chudobou.“

Hladová Zeď prý do EU nepatří.

„Hladovou zeď nechal postavit Karel IV. a zatím nikomu nevadila. Pokud však Brusel bude trvat na svém, můžeme místo ní postavit třeba prolejzačku, aby se Andrula najedla a územní plán zůstal zachovaný,“ zareagoval ministr zahraničí v demisi Jan Kohout. Jeho předchůdce Karel Schwarzenberg by zas tak vstřícný nebyl, na druhou stranu nechce Brusel dráždit: „Musíme zůstat v jádru EU, protože je to největší dílo míru. Navíc mně osobně se Hladová zeď nelíbí.“ Podobně se ke kauze staví i ostatní parlamentní strany, jenom ODS trvá na tom, aby po Hladové zdi zůstaly aspoň základy jako poselství pro budoucí generace.

Příště si chce Brusel posvítit na Velkou čínskou zeď.

Na Úřadu vlády se zatýkalo kvůli přílivové elektrárně

U Šluknova měla vyrůst přílivová elektrárna, i když nemáme moře! Kontrolní orgány v těchto dnech realizaci projektu zastavily. Přesto příslušní činitelé, kmotři a úředníci stihli z fondů EU vytunelovat miliardy Euro. Brusel jim peníze obratem poslal jako kompenzaci za to, že nemáme moře. Na nesmyslnou stavbu se přišlo díky tučným provizím, které vyplácela vybraná stavební firma.

Projekt počítal s tím, že se na Šluknovsku u státních hranic vykácí 100 hektarů lesa a vyhladí dvě vesnice. Desetikilometrovou hráz elektrárny stihli už stavebníci vykolíkovat. „To mohu potvrdit,“ říká Petr H. z obce Královka, „do manželský postele nám nějakej blbec zatloukl kůl.“

„Nikdy člověk neví, kdy se u nás moře objeví. Žijeme ve století prudkých změn,“ hájí projekt premiér Petr Nečas a dokonce pokračuje: „Šluknov je k moři nejblíž. Když přijde tsunami, vyrobíme si elektřinu na pět měsíců dopředu.“ Policisté mu přesto odmítají sundat želízka. Jen nevědí, jestli ho mají odvézt do vězení nebo do blázince.

Také bývalý poslanec ODS Petr Tluchoř si přílivovou elektrárnu ve vnitrozemí dokáže představit. „Je to dokonalé lákadlo na turisty. Takový unikát nikde ve světě nemají,“ napsal na moták, který vyhodil oknem z vazební věznice. Stejnou cestou se ozvala i Jana Nagyová: „Jen se nezblázněte, pisálci! Tak místo elektrárny postavíme 250 tenisových kurtů.“

Brusel zakázal vánoční stromky

V celé Evropské unii se od letošního roku nesmí objevit ani jeden vánoční stromek, a to jak na veřejnosti, tak i v soukromí. Výjimkou jsou akorát diplomaté a politici, kteří si mohou doma ozdobit jednu smrkovou větévku, ale pouze na Štědrý večer a v šeru. Evropská komise tak rozhodla jednohlasně a s okamžitou platností.

„Vánoční stromek jako symbol křesťanství znevýhodňuje občany jiného vyznání. Je to plivnutí do multikulturní tváře Evropy a to i s hlenem,“ zdůvodňuje zákaz eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.

Komise vzala v úvahu i fakt, že tradiční žárovičky na vánočním stromku mají příliš vysokou spotřebu elektrické energie a že sadu úsporných žárovek, která by je mohla nahradit, si nikdo nekoupí, protože vyjde na 12000 korun a žhaví se dva dny.

„Také nás trápí, kolik stromečků musí každý rok zbytečně padnout jenom kvůli lidské bezohlednosti. Proto ty letošní, už pořezané, necháme vrátit zpátky do lesů,“ hřímá dál Redingová.

Dárky se od letoška smějí nadělovat jenom do neutrálních ponožek nebo spacáků. EU též posvětila odchyt mikulášů a čertů 5. prosince. Andělé do ulic smějí, ale jen se zastřiženými křídly, aby nemohli roznášet nemoci a čmelíky.

Diskriminaci v EU zamezí povinné burky

Časy, kdy člověk nedostal práci jenom kvůli barvě pleti, pohlaví, pleši, malomocenství či špinavým uším brzy pominou. Eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová, která v Bruselu řídí svou vivisekci, přesvědčila Evropský parlament, aby schválil povinné nošení burky pro všechny obyvatele EU včetně mužů, dětí a politiků. Původní nápad pokutovat firmy za to, že ve vedení nemají dost žen, jí nakonec přišel jako málo účinný. „Dnes není problém, aby se muž nechal přešít na ženu. A nebezpečná kombinace rozumu, síly a krásy by pak vytlačila z trhu ženy skutečné,“ zdůvodňuje Redingová změnu strategie a pokračuje: „Zato v burce budou mít všichni uchazeči o práci stejnou šanci, že je od pohovoru vyhodí.“ Jakoukoliv svou osobní angažovanost odmítá: „Nedělám to kvůli vlastnímu prospěchu, protože já sama jsem krásná v obličeji i po těle. Jde tu o jiné lidi. Například moje sekretářka si myslí, že je krásnější než já. Na plesu v opeře dokonce pokukovala po mém manželovi a drze snědla všechny bílé lanýže, které miluji. Teď bude mít utrum.“

„Jak se poznáme na ulici? Dají nám na burku nějakou státní poznávací značku?“ ptá se otřesená Jindřiška M., kterou jsme náhodně oslovili v pražských ulicích. Její argumenty však Redingová odmítá: „Ať si paní Jindřiška laskavě pořídí dobře placené zaměstnání, při kterém vůbec nepřijde do styku s obyčejnými lidmi, jako jsem to udělala já.“

Brusel už vyhlásil výběrové řízení na výhradního výrobce modrých burek se žlutými hvězdičkami v hodnotě 600 miliard euro. Vítěze vyberou úředníci pomocí obálkové metody. Tendr prostě přiklepnou tomu, kdo dá víc. „Ale nebojte se. Bereme jen o trochu větší provize než členové Mezinárodního olympijského výboru,“ dušuje se jeden z úředníků, který si nepřál uvést svoje jméno, aby pak mohl svést vinu na euroskeptiky.

Rath chtěl mít v Hostivicích i moře

Hostivice v roce 2015

Kdyby se MUDr. Rath nenechal chytit, z jeho rodných Hostivic by se do třech let nepochybně stala světová metropole, vedle které by i Dubaj vypadala jako zahrádkářská kolonie. Jak se nám podařilo vyčíst ze zápisů schůze tamního zastupitelstva, obec čekala kompletní přestavba, kterou měly financovat dotace z fondů EU a rozpočet dětského domova.

„Náš pan hejtman požádal Brusel o finanční kompenzaci za to, že nemáme moře, a obratem obdržel 20 miliard euro i s DPH,“ přiznává jeho tisková mluvčí, které už ale není moc do řeči.

Architekti z ateliéru Sklolaminát & Hliník nám potvrdili, že supermodernímu centru Hostivic měl dominovat mrakodrap přesně o jeden metr vyšší než Burdž Chalífa v Dubaji, který zatím drží světové prvenství. Smělé Rathovy plány počítaly dokonce i s mořem a s dlouhou pláží jako v Tel Avivu, aby si lidé mohli po práci zaplavat či zaběhat v příboji. Moře měl přivádět do Hostivic speciální kanál až z Chorvatska.

V Hostivicích měla stát i opera.

„Vy máte moře a my ne! Je tohle nějaká spravedlnost?“ zlobil se David Rath loni v Záhřebu bezprostředně poté, co chorvatská vláda kvůli stavbě kanálu odmítla demolici historického centra Rijeky. Dělníci, kteří už v rakouských Alpách bez stavebního povolení hloubili koryto pro slanou vodu, pak skončili v blázinci. Přesto dostal David Rath od EU dalších 10 miliard euro na stavbu přílivové elektrárny, jak už jsme psali dříve.

Pokud Hostivice své smělé plány neuskuteční, budou muset všechny dotace vrátit. Přestavba města tedy začne v nejbližších dnech. Moře zajistí Vltava a polská posypová sůl.

Billboard, který nechali zlomyslně vytisknout Rathovi odpůrci.

Vojska zemí EU obsadila Řecko

Athény jsou opět svobodné.

Spřátelená vojska Evropské unie dnes ráno obsadila Řecko, aby zde zřídila pořádek a očistila zemi od nepřátelských a protievropských živlů. Nadšení řečtí občané vítali osvoboditele tím, že po nich házeli kusy chalvy, nikoliv tedy kameny, jak tvrdí štvavý protievropský tisk a Václav Klaus. Vojenský převrat, který podle europoslance Daniela Cohna-Bendita Řecku hrozil, je tedy díky bratrské pomoci zažehnán, a řečtí občané mají konečně klid na práci a flákání.

„Jestli se mi ten Bandita dostane do ruky, omlátím mu o hlavu Diovu sochu z roku 270 před naším letopočtem!“ rozčiluje se pětadvacetiletý Adonis z Pirea, který byl až do letošního března upoután na vozíku a bral invalidní důchod. „U nás v přístavu, který teď vlastní Číňané, musím od rána do večera tahat na zádech těžké bedny. A teď ještě tohle!“

Další bezpilotní letoun míří nad Řecko.

Naštěstí je v Řecku jemu podobných kontrarevolucionářů zoufale málo. Na Akropoli sice visí dva obrovské nápisy „Smrt okupantům!“ a „Běž domů, Angelo!“, ale pro většinu Řeků jsou vojáci v ulicích osvoboditelé. Nalévají jim do olověných kalíšků víno, které zlí jazykové nazývají olivovým olejem, a přátelsky je plácají po zádech cepy. 

Také střelba do lidí na Krétě se nepotvrdila. Jak hlásí tamní dočasná správa EU, šlo jen o ohňostroj, kterým místní děti vítaly vojáky ve městě. Lidé, kteří zčistajasna zaplnili tamní nemocnice, si prý svá zranění způsobili sami, když se učili jíst příborem.

„Tušil jsem, že se něco chystá,“ přiznává řecký prezident Karolos Papulias, „v neděli nad naším územím létalo 2543 průzkumných bezpilotních letadel. Zdržovaly se v hejnech a plašily domácí zvířectvo. Se zbraní u hlavy se teď bude sestavovat vláda mnohem rychleji a veseleji.“

Autor zvacího dopisu děkuje Merkelové.

„Naše vojska jsou ve vaší zemi legálně. Dostali jsme zvací dopis. Tímto bych chtěla poděkovat těm dvěma pekařům a jednomu zámečníkovi z Athén, kteří jej podepsali,“ informovala Řeky Angela Merkelová na dálku z Berlína a nešetřila vstřícností: „Až dostanete rozum a pochopíte, co je pro vás nejlepší, naši vojáci se možná vrátí domů.“

Evropský prezident Herman Van Rompuy se k bratrské pomoci ještě nevyjádřil. „Od jmenování do své funkce se zatím stále jenom učí nazpaměť názvy všech zemí EU,“ přiznala jeho mluvčí a dodala: „Nemá cenu, aby se k Řecku vyjadřoval, když ho ani neumí najít na mapě.“  

Rompuy se svou hvězdičkovou svatozáří

Víme první: David Rath zadržen kvůli dotacím EU na přílivovou elektrárnu

Rath se zprvu při zatýkání.bránil.

Středočeský hejtman a poslanec ČSSD David Rath skončil v kriminále, protože za podezřelých okolností plánoval postavit poblíž Hostivic přílivovou elektrárnu.

Evropskou unii požádal o dotaci 10 miliard euro výhradně v mincích, aby nemohl být vystopován podle čísel bankovek. Bruselští úředníci dotaci obratem schválili, ale po pár měsících zjistili, že Česko vůbec žádné moře nemá, a případ nahlásili policii. Ta Davida Ratha včera večer zatkla právě v okamžiku, když k jeho domku v Hostivicích dorazilo 60 kamionů s vyžádanými mincemi.

Tato elektrárna měla stát v Hostivicích.

„Argument, že u nás nemáme moře, jednoznačně odmítám,“ zlobí se zatčený Rath a vysvětluje: „70 procent země zaujímá moře. Máme tedy i my šanci, že se tu v brzké době nějaké objeví. Před miliony lety bylo i na Sahaře. Na to musíme být připraveni.“

Jak prozradila Rathova mluvčí, přílivová elektrárna se měla ve Středočeském kraji stát raritou, magnetem na turisty: „Kde jinde na světě najdete takovou stavbu ve vnitrozemí? V tomto duchu jsme také žádali Brusel o dotaci a bylo nám vyhověno. A je jedno, že výběrové řízení na realizaci projektu vyhrála hejtmanova manželka. Prostě nabídla nejlepší podmínky a basta. S podobnou taktikou postavil Petr Bendl vysokohorské středisko na Slapech, ale to paradoxně nikomu nevadí.“

Je jen ve hvězdách, jestli Davida Ratha vůbec někdy pustí na svobodu. I tak se primátor Svoboda jistí ochrankou.

David Rath se ještě pokusil policii ujet.

EU se chystá zakázat močení ve stoje

Heda Mezaninová

Evropské feministky slaví další úspěch. K rovnoprávnosti v pojišťovnictví, kterou si už vymohly minulý rok, takže nyní platí za životní pojistku stejně jako muži, tedy mnohem více, přibyla i rovnoprávnost při vykonávání potřeby. Evropský parlament schválil, že od příštího roku nesmí být na žádných veřejných pánských toaletách mušle, ani pisoár, aby muži nemohli močit vestoje.

„Víte, jak je to ponižující, když si žena musí na toaletě složitě sedat na mísu, zatímco mužský jen rozepne poklopec a močí? To je jasná diskriminace, která do moderní demokratické společnosti nepatří!“ hřímá Heda Mezaninová, předsedkyně české pobočky Unie svobodných feministek.

Její ovečky zdaleka ještě neřekly své poslední slovo. V nejbližší době se chystají prosadit, aby muži přechylovali svá příjmení podle svých manželek.

Tato žena si jistě umí prosadit své.

Deset minut bez dechu nepřežilo 1265 aktivistů

Jeden z prvních udušených aitivistů.

Akce, která měla bít na poplach kvůli neutěšenému stavu životního prostředí, se záhy proměnila v jatka. 1265 aktivistů, kteří se řídili pokyny pořadatelů, přišlo o život následkem nedostatku kyslíku v krvi.

„Kyslíku ubývá. Každý člověk ho denně spotřebuje obrovské množství. V rámci našeho happeningu jsme chtěli, aby všichni lidé, kteří to myslí s osudem naší Země opravdu vážně, na deset minut zadrželi dech,“ vysvětluje pořadatel akce a ekologický aktivista Bohumil Květena, který má ruce a nohy samý svrab, protože se řídí heslem „Žij a nechej žít“, a pokorně přiznává: „Nenapadlo nás, že někteří lidé se můžou udusit.“

Mrtvoly hned odnášela policie.

Pozůstalým Květena vzkazuje upřímnou soustrast a o udušených aktivistech mluví s láskou a s obdivem: „Jsou to ti nejlepší ochránci přírody na světě. Svými toxickými těly už nadále nebudou zatěžovat naši biosféru.“ On sám prý přežil happening jen díky pravidelnému tréninku na Maledivách, kam třikrát ročně odlétá za potápěním. „Krom toho jsem se pětkrát tajně nadechl, ale to tam nepište.“

Projekt Deset minut bez dechu, na který přispěla Evropská unie částkou 105 milionů euro, měl podle ekologických aktivistů i tak smysl. Louka, kterou pravidelně monitorují, se prý po akci celá zazelenala. Názor botanika Karla Kořena, že za to může jaro, rezolutně odmítají.

Někteří aktivisté ještě při zadrženém dechu objímali stromy.

Strauss-Kahn zneužíval svého postavení

Všech 4536 žen, které bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu v průběhu jeho funkčního období navštívilo v jeho lubrikačním gelem vymalované kanceláři, shodně tvrdí, že Strauss-Kahn je svým rychlým a pevným postavením přivedl na úplně jiné myšlenky, než se kterými za ním přišly.

„Původně jsem po něm jenom chtěla, aby podepsal služební cestu pro 600 úředníků na Maledivy all inclusive na dva měsíce, ale jeho postavení mi srazilo brýle a převrátilo stůl. Je to prostě kahnec,“ přiznává jedna z jeho bývalých 160 sekretářek.

„Když jsem mu nechtěla být po vůli, přetáhl mě svým postavením po zádech,“ běduje zas uklízečka Maria H., která měla na starosti jeho kancelář. Na platové podmínky si ale rozhodně nestěžuje: „Mohla jsem si ponechat všechny bankovky, které jsem u něj našla na podlaze. Někdy se jich tam válelo tolik, že jsem po nich musela chodit ve sněžnicích, abych neuvízla.“

„Byla to nekonečná slast,“ libuje si komisařka EU pro strategický rozvoj nepředvídatelných jevů Angela M., která Strausse-Kahna navštívila v rámci Dne otevřených trezorů MMF. „Když už Strauss nemohl, vystřídal ho Kahn a tak to šlo pořád dokola. Pak jsem zase nemohla já. Schovala jsem se do skříně, kde už bylo asi 6 prostitutek, ale on ji svým postavením rozmlátil.“

Politologa Vladimíra Dvořáka pohnutý osud Strausse-Kahna nepřekvapil: „Jmenovat levicového politika do čela MMF je něco jako pustit myši do obilné sýpky.“

Památník Václava Klause zůstane nedokončen

Evropská unie pozastavila dotace na stavbu památníku Václava Klause. Ačkoliv hlava českého prezidenta už pozměnila ráz krajiny poblíž Hřenska v Českém Švýcarsku, kde měl monument stát, bruselští úředníci tvrdošíjně trvají na svém. Financovat sochu politika, který je odmítá ctít a vzývat, by podle nich bylo příliš pošetilé. Na otázku, proč už tedy do Klausova pomníku investovali 10 milionů euro, nedovede v Bruselu nikdo jasně odpovědět. „Kdybychom měli kontrolovat všechny projekty, které dotujeme, tak neděláme nic jiného,“ říká velitel kontingentu úředníků pro východní Evropu Ibrahim Muammar. Na člověka, který žádost o dotaci zažádal, hodlá podat žalobu. „To je jasná provokace a pokus o podvod!“ čertí se Muammar.
Pomníky velikánů staví Evropská unie po celém svém území, aby dala práci zbídačeným lidem a snížila tak nezaměstnanost. Recept si vypůjčila od Karla IV., který prý čelil hladomoru tím, že nechal stavět Hladovou zeď.
Velikost každé sochy určují bruselští úředníci podle loajality, kterou dotyčný prokazuje vůči EU. Pomník německé kancléřky Angely Merkelové ve tvaru Rhódského kolosu na střeše Říšského sněmu v Berlíně bude proto třikrát vyšší než Berlínská věž. Angela akorát nebude tak rozkročená, aby jí nebylo vidět pod sukně. To ostatně vystihuje i její politiku.
Památník francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho vyroste zas v Paříži hned vedle Eiffelovy věže. Obrovský Sarkozy bude klečet a držet Eiffelovku, jako kdyby s ní chtěl hrát šachy. V prezidentově traktu vyrostou hned tři restaurace a největší veřejné záchodky v zemi. Rozhledny v obou jeho uších mají být návštěvníkům zpřístupněny zdarma.

Václav Klaus si prohlíží základní kámen svého pomníku.

Vláda obnoví pracovní soboty

Socialistické časy se vracejí. Ministr financí Miroslav Kalousek prosadil na zasedání vlády pomocí kalkulačky a ručního granátu obnovení pracovních sobot. „I když jsem zvýšil daně a zdražil, co se dá, stále se řítíme do dluhové propasti,“ zdůvodnil svůj krok. Ani zdanění důchodů, které chystá, nebo připravovaný prodej jižní Moravy Číňanům státní rozpočet nezachrání.

„Pracovní soboty budou samozřejmě dobrovolné,“ dušuje se Kalousek, ale vzápětí dodává: „Kdo se nezapojí, bude na rok vyloučen ze sociálního a zdravotního pojištění a lidé z mého ministerstva u něj provedou kontrolu účetnictví, i kdyby byl jen fyzickou osobou. Vsadím se, že třeba takovou účtenku za starou televizi už ten nebožák doma mít nebude.“

Pracovat v sobotu se bude samozřejmě zadarmo. Všechny vydělané a utržené peníze shrábne stát a ministr Kalousek je vlastním tělem zalehne, aby je Brusel nemohl použít na exhumaci Řecka nebo francouzských bank.

Pracovní soboty mají u nás tradici.

EU proti psímu rasismu

Europoslanci schválili zákon, podle kterého se od příštího roku v celé Evropské unii nesmí prodávat psi podle rasy, ale jenom na váhu. „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde,“ komentuje jejich rozhodnutí Marta Kubišová.

„Třídit psy podle rasy je diskriminace, která v EU nemá obdoby,“ šílí komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla a bohužel pokračuje: „Copak je pes s křivou hubou a krátkýma nohama horší než nějaký obrovský hafan s useknutým ocasem, kterého musíte nejdřív praštit lopatou po hlavě, aby chvíli poseděl v boudě?“

Termín „psí rasa“ musí zmizet z našich životů. Kdo ho použije na veřejnosti, bude obviněn z rasismu a pozná, co je to život pod psa. Pokud se s ním někdo bude ohánět na internetu, dostane ban nejen na celé počítačové síti, ale i na teletextu a školní tabuli.

Jak si tedy bruselští úředníci představují správný prodej psů? „Kupující řekne v obchodě, kolik chce štěňat, prodavač zaloví rukou v pytli, chytí zvíře za uši, vytáhne a pod pultem zabalí do novin, aby ho zákazník nemohl spatřit, a zváží,“ vysvětluje Špidla. Cenu za psí kilogram stanoví Evropská komise. Rozbalením psa se zákazník zříká práva na reklamaci nebo vrácení zboží.