Ministři předběžně souhlasili s prodejem Lobkovického paláce. Obdržené peníze by měly vystačit na stavbu 20 mateřských školek nebo na jeden metr nové dálnice. „Další prodej státního majetku na sebe nenechá dlouho čekat,“ slibuje ministr financí Miroslav Kalousek a rovnou nás zve na dražbu opony Národního divadla. „Diváci chodí do divadla na představení, ne kvůli oponě,“ zdůvodňuje prodej. „První opona od Františka Ženíška shořela v roce 1881. Proč se nezbavit i té od Hynaise, než také lehne popelem?“ Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek navrhuje zbavit se i železné opony, kterou považuje po Sametové revoluci za přežitek, i když se vystavuje riziku, že bude označen za pravdoláskaře. Podle něj patří do sběru, stejně jako Petřínská rozhledna, která stejně jenom hyzdí Prahu, jak napsal Neruda. Předseda vlády Petr Nečas chce prodat Karlův most. „Prakticky nemá žádný význam, protože se po něm nedá jezdit. Navíc je postaven z velkých kvádrů, které k sobě naši naivní předci lepili maltou z vajec, takže půjde snadno rozebrat,“ zdůvodňuje svůj návrh. To Radek John, který už s vládou nemá nic společného a kolem ministrů se jenom tak motá, navrhuje prodat korunovační klenoty. „Stejně už se nenosí,“ dodává na vysvětlenou. Vláda hodlá prodat i všechny hrady a zámky. O Žebrák už projevil zájem Stanislav Gross. „Chci tak vzdát hold svým sociálně demokratickým kořenům,“ vysvětluje své počínání bývalý politik, který si dnes klidně může dovolit i Konopiště. Kritiku opozice, že vláda rozprodává národní kulturní dědictví, aby se sama nakapsovala, dřív než skončí v propadlišti dějin, premiér Nečas striktně odmítá: „Za čistotu prodeje bude ručit již osvědčený Martin Knetig. To hovoří za vše.“
Žádné komentáře:
Okomentovat